Pavel Fiala - moje dokumenty k uceni, semestralni prace, fotky z akci etc.

z denicku report z Finska

Dnes jsem se vrátil z Finska. Finsko do této doby byla pro mne jen země tisíce jezer, s hlavním městem Helsinky při hranicích s Ruskem, Norskem a Švédskem. Nyní je to pro mne pohled na velice bohatou zemi, nejen co se týče ekonomické stránky země, ale i na bohatost přírody, divoké zvěře a neskutečně nudných dlouhých úseků lesem.

Finsko je neobyčejná země, která skýta mnoho krás v podobě divočiny a to nejen i na severu.

Když jsem jí procházel, nejen že jsem natrefil na neskutečně přívětivé chování domorodců a vysoké ceny potravin. Ba hlavně jsem natrefil na přírodu, která je nedotčená, čistá a neskutečně svěží.

Při cestě národním parkem Oulanka nebo skrze Halti jsem si uvědomil jak je obdivuhodné, že ještě nikdo zde nevystavěl chatičky, turistická centra či bufety. Je opravdu s podivem jak se příjemně leknete soba, který Vám leze pod plachtu a chce Vám sníst vaše poslední jídlo. Jak hledáte skoro tří metrového losa, dle teploty jeho stolice, aby jste jej zachytili na filmek ve foťáku, kde Vám zbývájí pouze dva snímky. Pokud procházíte v parném a vlhkém létě lesem, tak Vás obklopuje hejno komáru a ovádů, na které si opravdu nejde zvyknout. Dokonce pokud vyrazíte jakýmkoliv směrem na jih, sever, východ či západ tak Vás furt pronásledují a při tom nepotkáte nic jiného než jen samotu, les, pole, jezero, které ani nejde obejít a je tak čisté, že z něho můžete pít, ba nepotkáte ani člověka či stavení v kterém by jste se schovali před divokou zvěří a nebo při prudké průtrži deště.

Na druhou stranu jsou zde rovné a perfektní silnice, málé a táhle skoro až neobydlené vesnice, obklopeny jezery, lesy a farmičkami, ke kterým se dostanete jen po "prašné" udržováné cestě. To vše naleznete na neskutěčné placce. Pokud se chcete vydat na nějaký kopec, aby jste vůbec mohli vidět co Vás obklopuje, musíte výlezt na ten nejvyšší strom a z něho se podívat. Pokud se Vám to povede zjistíte, že jste na obklopeni tak úžasnou nedotčenou krajinou, že musíte závidět těm Finům jejich uzemí.

Bohužel i přesto co poznáte, s čím se na chvíli sžijete, tak zjistíte, že při návratu je vše jinak. Zjistíte, že stejně jednou přijde doba taková, že tohle skončí, člověk to zničí a pak bude jen koukat na fotky, které nafotil a vzpomínat na vzpomínky, které si zapamatoval. :-/